Chemické látky způsobující rakovinu

EU se neustále snaží zjistit, které chemické látky způsobují rakovinu. Chemické látky, o nichž se ví, že toto onemocnění způsobují, jsou významným způsobem regulovány právními předpisy s cílem ochránit osoby, které s nimi mohou přijít do styku.

O některých běžných věcech, které denně používáme, většina lidí ví, že způsobují rakovinu – patří mezi ně například tabákový kouř a ultrafialové sluneční paprsky.

Dalším známým příkladem je azbest, jehož používání je proto přísně kontrolováno. Ačkoli hlavní příčinou rakoviny plic je kouření tabáku, expozice azbestu je rovněž jedním z klíčových rizikových faktorů spojených s výkonem povolání, které mohou způsobit onemocnění rakovinou plic. Existuje však mnohem více látek, které EU klasifikovala jako karcinogenní a většina lidí o nich nikdy neslyšela.

Riziko a expozice chemickým látkám

Pokud máte obavy, že se vystavujete působení karcinogenních látek, je důležité si uvědomit, že klasifikace nemusí nutně znamenat, že je důvod obávat se používání výrobku, který danou látku obsahuje.

To, jestli se u vás rakovina rozvine či nikoliv, vždy závisí na dávkách a expozici, jinými slovy na tom, s jakým množstvím dané látky přicházíte do styku, jak často a jakým způsobem.

Pokud se látka neuvolňuje do životního prostředí nebo pokud nejsme vystaveni jejímu působení, nebude pro nás představovat žádné riziko. Jestliže v ruce pouze držíte krabičku cigaret, rakovinu nedostanete, ale budete-li kouřit velké množství cigaret po dlouhou dobu, můžete touto nemocí onemocnět.

Pravděpodobnost, že vám rakovinu způsobí konkrétní chemická látka, závisí na několika faktorech, mezi něž patří:

typ chemické látky, jejímuž působení jste byli vystaveni,
velikost dávky, které jste byli vystaveni,
jak často, kdy a jakým způsobem jste s ní přišli do styku,
jak dlouho jste byli působení chemické látky vystaveni,
váš celkový zdravotní stav a vaše geny,
možná expozice jiným látkám, které mohou způsobit rakovinu.

Co s tím EU dělá?

Látka je klasifikována jako látka způsobující rakovinu, pokud se tato vlastnost prokáže. Na základě toho jsou přijímána omezení na úrovni EU, která se týkají způsobu použití těchto látek.

EU se neustále snaží zjistit, které látky mohou způsobit rakovinu a jaké jsou jejich další škodlivé účinky. Společnosti poskytují informace o chemických látkách, které používají. Ty nejdůležitější látky poté agentura ECHA prověří a stanoví jejich prioritu. Mezi ně patří ty, které jsou hojně využívány a s nimiž mohou přijít do styku spotřebitelé, pracovníci nebo životní prostředí. Chcete-li získat další informace o tom, jak tyto právní předpisy fungují, přečtěte si stránku „Kontrola chemických látek“.

Příklady chemických látek, o nichž je známo, že způsobují rakovinu:

1,4-dichlorbenzen (DCB) se již roky používá v osvěžovačích vzduchu a prostředcích proti zápachu na veřejných toaletách, v domácnostech a kancelářích. Nyní víme, že může způsobit rakovinu jater, a proto je jeho používání k těmto účelům v EU zakázáno. Zákaz je přínosný nejen pro spotřebitele, kteří používají osvěžovače vzduchu doma, ale také pro lidi, kteří pracují na místech, kde se osvěžovače vzduchu používají.

Dalším příkladem jsou chemické sloučeniny zvané azobarviva, z nichž se mohou uvolňovat chemické látky způsobující rakovinu nazývané aromatické aminy. Použití azobarviv se od roku 2003 omezuje v textilních a kožených výrobcích, které přicházejí do styku s kůží.

Je-li v EU látka klasifikována coby látka způsobující rakovinu, ve většině případů bude podléhat omezení, na jehož základě bude zakázán její prodej spotřebitelům.