Přejít k obsahu

Účinky na život ve vodě

Sice omezujeme emise, ale řada chemických látek, které v současné době používáme, i tak končí v našem životním prostředí a v jezerech, řekách a oceánech. Většina chemických látek žádné škody nezpůsobuje, avšak není divu, že látky, které jsou škodlivé pro člověka, mohou být škodlivé rovněž pro životní prostředí a živočichy, kteří žijí ve vodních ekosystémech.

Většina Evropanů bere čistou vodu, čerstvý vzduch a neznečištěnou přírodu jako samozřejmost. Skutečností však je, že do našeho přirozeného prostředí mohou pronikat nebezpečné chemické látky, nejsou-li řádně kontrolovány. Tyto toxické látky mohou poškozovat ryby a volně žijící zvířata a mít dlouhodobý ekologický dopad.

Co s tím EU dělá?

Kromě toho, že EU vyžaduje, aby tyto látky byly klasifikovány jako nebezpečné a aby byly takto označeny, aby je spotřebitelé a pracovníci mohli bezpečně používat, také přijímá tvrdší opatření, pokud je riziko nepřípustně vysoké.

Příkladem je epoxypropyl neodekanoát (EPDA), který se používá v barvách, lacích, lepidlech a stavebních materiálech. Používají jej hlavně profesionální uživatelé, ale nachází se také v nátěrových hmotách pro spotřebitelské použití, například v lacích na dřevo nebo v barvách.

Na základě důkazů nyní víme, že je jedovatý pro život ve vodě, je pravděpodobně příčinou dědičných vad u dětí a také může způsobovat alergické kožní reakce.

To vedlo k tomu, že látka EPDA byla klasifikována jako látka mutagenní – to znamená, že může poškozovat naše geny. Jestliže je látka takto nebezpečná, společnosti, které ji vyrábějí, dovážejí nebo používají, se musí řídit přísnými pravidly na ochranu životního prostředí a svých pracovníků. Existují například přísná pravidla pro obal EPDA, který musí jasně upozorňovat na nebezpečnost látky. Více informací umožní zaměstnavatelům i zaměstnancům se při manipulaci s touto látkou lépe chránit a omezit jakékoli poškození životního prostředí včetně života ve vodě na minimum.

Ochrana živočichů v povrchové vodě

Dalším konkrétním příkladem jsou nonylfenol ethoxyláty (NPE). Tyto látky se používají v některých textilních výrobcích a představují riziko pro životní prostředí, zejména pro vodní druhy žijící v povrchové vodě. Uvolňují se do životního prostředí při praní textilních materiálů. NPE jsou používány v oblečení, ale rovněž v nejrůznějších doplňcích, interiérových textiliích, vláknech, přízi, tkaninách a pleteninách.

Z důvodu rizika pro životní prostředí je tato skupina látek omezena podle nařízení REACH a v případě textilií, u nichž lze očekávat, že budou prány ve vodě, nesmí být od 3. února 2021 uváděna na trh po dosažení určité horní hranice.

Alternativy šetrné k životnímu prostředí

Ochrana životního prostředí před znečištěním je jedním ze základních důvodů, proč vzniklo nařízení REACH. Jednou z hlavních priorit agentury ECHA a nařízení REACH je přesvědčovat průmysl, aby používal látky kontrolovaným způsobem a nahrazoval nebezpečné látky méně škodlivými.

Uhlovodíková rozpouštědla jsou látky, které se používají v běžných výrobcích, jako jsou barvy a pneumatiky. Bohužel mohou mít zároveň dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Jedna společnost se v rámci výjimky z nařízení REACH pro výzkum a vývoj zabývá výzkumem alternativ tradičních uhlovodíkových rozpouštědel, které by byly šetrné k životnímu prostředí.

Její výzkum vedl k nalezení nových látek, které jsou méně perzistentní ve vodě a pravděpodobně jsou také biologicky rozložitelné. Tyto nové alternativní látky, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, jsou nyní nabízeny společnostem, které chtějí omezit svůj dopad na přírodu.

V Evropě platí rovněž rámcová směrnice o vodě, která zastřešuje všechny právní předpisy v oblasti životního prostředí a zajišťuje, abychom měli jasný cíl, pokud jde o čistou vodu. V případě zájmu se o těchto právních předpisech můžete dozvědět více prostřednictvím kliknutí na níže uvedený odkaz.

Více informací


Route: .live1