Přejít k obsahu

Chemické látky a změna klimatu

V celosvětovém měřítku využíváme větší množství energie než kdy dříve, což má závažný dopad na světové klima. Přestože uvolňování některých chemických látek do životního prostředí může změnu klimatu urychlit, chemické látky jsou rovněž součástí řešení.

Nikdy jsme nepotřebovali tolik energie jako dnes. Globálně využíváme větší množství energie než kdy dříve a poptávka dál rychle roste. Mezi nejvýznamnější faktory patří hospodářská expanze rozvíjejících se tržních ekonomik, růst populace a zvyšující se používání zařízení spotřebovávajících energii.

Skleníkový efekt

Sluneční záření se skládá z viditelného světla a také z ultrafialového, infračerveného a dalších typů záření, které lidské oko nevidí.

Přibližně jednu třetinu záření, které pronikne do atmosféry Země, odrazí zpět do kosmu mraky, led, sníh, písek a další odrazné povrchy. Zbylé dvě třetiny pohltí zemský povrch a atmosféra. Jak se pevnina, oceány a atmosféra ohřívají, opětovně vyzařují energii v podobě infračerveného tepelného záření, které prochází atmosférou.

Plyny, které zachycují teplo, jako například oxid uhličitý (CO2), toto infračervené záření pohlcují a brání mu, aby se rozptýlilo do vesmíru, čímž způsobují takzvaný skleníkový efekt.

Hromadění CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře je hlavní příčinou probíhající změny klimatu.

Skleníkové plyny produkované člověkem

Odhaduje se, že CO2 je původcem 64 % globálního oteplování způsobeného člověkem. Ostatní skleníkové plyny se uvolňují v mnohem menším množství, ale i tak k celkovému oteplování významně přispívají, jelikož zachycují teplo mnohem silněji než CO2. Těmito plyny jsou metan (CH4), který má na globálním oteplování způsobeném člověkem 17% podíl, a oxid dusný (N2O), který způsobuje 6 % celkového účinku.

Hlavní skleníkové plyny produkované člověkem a jejich zdroje jsou tyto:

  • CO2 vznikající při spalování fosilních paliv (uhlí, ropa a zemní plyn) pro použití při výrobě elektřiny, v dopravě, průmyslu a domácnostech a při změnách ve využívání půdy, jako je odlesňování,
  • CH4, který vzniká v zemědělství a při ukládání odpadu na skládky,
  • fluorované skleníkové plyny, například částečně fluorované uhlovodíky (HFC), zcela fluorované uhlovodíky (PFC), fluorid sírový (SF6) a fluorid dusitý (NF3), používané v průmyslu.

Jaké kroky EU podniká, aby změnu klimatu zmírnila?

EU přijímá opatření na mnoha úrovních. Jedním z příkladů jsou fluorované plyny, které ke skleníkovému efektu přispívají méně než CO2, ale přesto představují při řešení změny klimatu zvláštní problém. Používají se v některých typech produktů, jako jsou chladicí zařízení, klimatizace a tepelná čerpadla. Dalším příkladem jsou PFC, které se používají v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu, a SF6 využívaný v izolačním plynu.

Ačkoli se fluorované plyny uvolňují do atmosféry v menších množstvích než ostatní skleníkové plyny, jsou mimořádně účinné, neboť způsobují 23 000krát silnější oteplení než CO2.

Proto se EU rozhodla, že bude kontrolovat jejich používání. Nařízení EU o fluorovaných skleníkových plynech má za cíl snížit emise v Unii o dvě třetiny ve srovnání s úrovněmi v roce 2014. Tato iniciativa je součástí obecného cíle EU snížit emise skleníkových plynů o 80–95 % do roku 2050 ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

Chemické látky jsou všude – jsou i součástí řešení

Chemické látky nepředstavují pouze problém, jsou také součástí řešení. Udržitelné zdroje energie, například solární energie, závisejí na využívání inovací v oblasti chemického průmyslu, jako jsou nanomateriály.

Jednou z hlavních výzev v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie je zvýšit jejich životaschopnost za pomoci řešení v oblasti skladování energie. Například nejlepší podmínky pro solární panely jsou na poušti, ovšem tam většina lidí nežije. Větrné elektrárny vyrábějí elektřinu i v noci, kdy je spotřeba energie nejnižší. Jinými slovy, technologie určené ke zlepšení ukládání a přepravy energie jsou jednou z nejdůležitějších oblastí výzkumu, v níž jsou zapotřebí inovace.

Více informací


Route: .live2